Krizové řízení

Obecné informace

Pomůcka odpovídá na nejčastější dotazy směřující k ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádných událostí. Radí, kde je možno tyto odpovědi získat v běžném životě. Pomůcka pojednává o využití vhodných podzemních i nadzemních částí obytných domů, provozních, výrobních a dalších objektů k jejich úpravě pro improvizované úkryty. Je praktickým metodickým návodem pro přípravné práce v době míru a pro svépomocné budování improvizovaných úkrytů za krizových situací. Přípravné práce spočívají zejména ve výběru vhodných prostor, určení reálné kapacity úkrytů (počet ukrývaných osob), návrhu technického řešení pozdějších úprav, množství materiálu a času potřebného na další úpravy.

Svépomocné budování za krizových situací spočívá v provedení navrženého technického řešení. V pomůcce najdete rovněž improvizované prostředky ochrany dýchacích cest a povrchu těla a návod na jejich použití.

Mezi časté dotazy veřejnosti, patří otázky směřující k ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události. Je proto na místě osvětlit, kde lze získat potřebné informace o charakteru možného ohrožení, připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při vzniku mimořádné události. Občan získá tyto informace na příslušném obecním úřadě.


Důležité kontakty


Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo (do 25 kg pro dospělé, do 10 kg pro děti) by mělo obsahovat:

  • osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti,
  • léky, které užíváte a prostředky osobní hygieny,
  • základní trvanlivé potraviny, dobře zabalený chléb a pitná voda,
  • náhradní oděv, obuv, pláštěnka, spací pytel nebo přikrývky,
  • mobilní telefon s nabíječkou,
  • kapesní svítilna, náhradní baterie, zapalovač, zápalky, přenosný radiopřijímač,
  • předměty denní potřeby, jídelní nádobí, kapesní nůž, otvírač na konzervy,
  • předměty pro zaplnění volného času (knihy, hry – především pro děti).

Ukrytí obyvatelstva

K ukrytí obyvatelstva po vzniku mimořádné události či krizové situace doprovázené kontaminací radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace nebo toxickými účinky chemické látky či chemické směsi (dále jen nebezpečné látky) budou využívány přirozené ochranné vlastnosti budov v kombinaci s improvizovanou ochranou dýchacích cest a povrchu těla a ohroženým obyvatelstvem budou prováděny úpravy proti průniku nebezpečných látek do úkrytových prostorů budov.

Zásady zabezpečení ukrytím využitím přirozených ochranných vlastností budov jsou:

  • Vhodnými prostory k ochraně jsou místnosti ve vyšších patrech budovy. Méně vhodné jsou přízemní místnosti, a naprosto nevhodné sklepní prostory.
  • Uzavřít okna, dveře a jiné otvory.
  • Utěsnit prostor vybraný k ochraně.
  • Dokonalejší utěsnění oken lze dosáhnout přelepením ploch mezi oknem a rámem okna pomocí samolepících pásek. Tím lze výrazně zamezit průniku látky do místnosti.
  • Vypnout a utěsnit veškerou ventilaci v místnosti (např. klimatizaci, větrací systémy, topidla, digestoře, světlíky).
  • Utěsnit sebemenší otvory, kde se může vyskytnout netěsnost (např. klíčové dírky).

Improvizované úkryty

IÚ jsou vhodně upravené podzemní nebo nadzemní prostory ve stavbách určených k ukrytí. IÚ se staly rozhodujícím prvkem k ukrytí obyvatelstva v kraji. Budují se k ochraně před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Vhodnými prostory pro zřízení IÚ jsou podzemní prostory v budovách nebo prostory částečně zapuštěné pod úroveň terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy. Dalšími vhodnými prostory k jejich vybudování jsou prostory dřívějších stálých úkrytů, které byly vyřazeny z evidence HZS kraje. Je vhodné, aby obvodové zdivo IÚ mělo co nejmenší počet oken a dveří s minimálním množstvím prací nutných k úpravě zdiva (všeobecně platí: čím silnější je zdivo IÚ, tím kvalitnější je ochrana ukrývaných). Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se volí 1,5 m2 a větší. Doporučuje se, aby IÚ měl kapacitu do 50 ukrývaných osob. Výběr vhodného prostoru ke zřízení IÚ se provádí v mírové době. Pro IÚ se zpracovává Základní list IÚ, který obsahuje postup prací k úpravě prostorů na úkryt. IÚ se budují po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu do 5 dnů podle postupů uvedených v Základním listě IÚ v těchto etapách:

1)  v první etapě se provádí vyklizení vybraného prostoru, kontrola uzávěru páry, plynu, vody, elektrické energie  a příprava k příjmu ukrývaných osob;

2)  v druhé etapě se provádějí úpravy v úkrytu zejména přívodu vzduchu, utěsnění, vnitřní a venkovní úpravy;

3)  ve třetí etapě se provádějí opatření ke zvýšení ochranných vlastností, zejména zesílení únosnosti stropních konstrukcí podpěrami, zvětšení zapuštění úkrytů násypy a provedení opatření k nouzovému opuštění úkrytu.

Návod k výběru vhodných prostor pro improvizované úkryty

Improvizovaný úkryt (IÚ) je předem vybraný optimálně vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů.

Proti radioaktivnímu spadu nebo proti nebezpečí při nepřátelském leteckém útoku konvenčními zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve středním traktu (části) co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Vhodnými prostory jsou sklepy s klenutými stropy nebo železobetonovými stropy a silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou všech okenních otvorů.

Proti samotnému úniku nebezpečných látek, zejména v době míru, je nejvhodnější prostor ve vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky.

Zesilování ochranných vlastností IÚ

Zesilování ochranných vlastností závisí na druhu improvizovaného úkrytu podle toho proti čemu má chránit ukrývané osoby.

  1. a) V případě použití otravných látek a při úniku nebezpečných průmyslových látek se jedná především o dokonalé utěsnění všech otvorů v IÚ.
  2. b) Při radioaktivním spadu se jedná hlavně o zesilování (zhmotnění) okenních otvorů sklepních prostorů přídavným materiálem (cihly, kameny, pytle s pískem nebo hlínou, násyp zeminy apod.) minimálně na tloušťku obvodového zdiva tak, aby se dosáhlo zeslabení radioaktivního záření.
  3. c) Před nebezpečím leteckého útoku, proti pádu trosek, střepin a hořících předmětů se jedná převážně o podpírání stropů, chránění oken překrytím a o zesilování dveří.

Umístění IÚ a přístupy

Celkové umístění IÚ v budově je nejvhodnější ve středním traktu, jsou-li budovy alespoň trojtraktové. Nevýhodou je, že střední trakt bývá poměrně úzký (max. 3,00 m). Tento trakt může však být kombinován s vedlejším traktem podle místní situace. V každém případě je vhodné, když mezi vnější zdí IÚ a obvodovou zdí budovy je volný prostor.

Umístění IÚ ve sklepě musí být voleno tak, aby byl přístupný přímo nebo nejkratší přímou cestou ze schodišťového prostoru, aby nenastávalo zdržení při jeho obsazování.

Utěsnění IÚ

K zajištění dostatečné funkce přirozeného větrání a proti případnému vnikání nebezpečných průmyslových a bojových otravných látek a proti radioaktivnímu prachu je nutné IÚ utěsnit. Toho se dosáhne utěsněním všech otvorů, tj. spár, štěrbin, oken, dveří, prostupů větracích komínků a nevyužívaných průduchů. Jako vhodné těsnící materiály lze použit izolepu, samolepící molytanovou pásku, leukoplast, různé fólie, sádru, sklenářský tmel, modelínu, kamnářskou hlínu, jíl apod.

Vnitřní vybavení IÚ

Pro delší pobyt ukrývaných je IÚ třeba vybavit :

  1. Zásobou pitné vody nejméně na 3 dny (3 l na osobu a den) v nádobách, které lze uzavřít nebo zakrýt. Pokud je to možné umísťují se nádoby s vodou do chladné, uzavíratelné místnosti.
  2. Trvanlivými potravinami v igelitových obalech na cca 3 dny.
  3. Nouzovým záchodem – pokud ho nelze umístit v oddělené místností, umísťuje se v prostoru odděleném závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu s improvizovaným sedátkem a uzávěrem. Po použití je vhodné nádobu zasypávat desinfekčním a protizápachovým prostředkem jako je např. vápno, chloramin, písek, hlína a pod.. Tento materiál umísťujeme v prostoru nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoby vyprázdní mimo IÚ. Vedle tohoto způsobu je možno používat i nejbližší záchody v budově.
  4. Přenosnou nádobou na odpadky.
  5. Přenosnou nádobou na použitou vodu.
  6. Jednoduchými lůžky a sedačkami v poměru 1: 2, aby minimálně 1/3 ukrývaných mohla ležet (spát) a ostatní sedět.

Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla

Není-li k dispozici komplet ochranná maska – ochranný filtr je možné si svépomocí připravit improvizovaný prostředek ochrany dýchacích cest chránící před radioaktivním prachem a bakteriologickými (biologickými) prostředky. Obdobně lze připravit i prostředek ochrany povrchu těla, u kterého lze dosáhnout i určitých ochranných vlastností nejen před výše jmenovanými skupinami látek, ale i před soudobými otravnými látkami. Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla. Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad:

_ celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté;

_ všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit;

_ k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách.

Ochrana hlavy

K ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci případně nasadit ochranné přilby (motocyklové, pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takto chrání i před padajícími předměty.

Ochrana obličeje a očí

Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě či ve vodném roztoku sody nebo kyseliny citrónové, a upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálou.

K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou). V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým způsobem chránit přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí.

Ochrana trupu

Obecně platí zásada, že každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev zvyšuje koeficient ochrany.

K ochraně trupu jsou nejvhodnější následující druhy oděvů:

_ dlouhé zimní kabáty;

_ bundy;

_ kalhoty;

_ kombinézy;

_ šusťákové sportovní soupravy.

Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. Tyto se utěsňují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku k dispozici, můžeme ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou, kterou přehodíme přes hlavu a zabalíme se do ní.

Ochrana rukou a nohou

Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí.

Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod. Nemáme-li k dispozici žádné rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami.

Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. K ochraně nohou je nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod. Při použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek.

Vymezení použití improvizované ochrany.

Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla je určena:

_ k přesunu osob do stálých úkrytů;

_ k úniku ze zamořeného území;

_ k překonání zamořeného prostoru;

_ k ochraně v ochranném prostoru jednoduchého typu (OPJT);

_ k evakuaci obyvatelstva.